Tyto stránky jsou věnovány především chvílím zachyceným ve fotkách. Cestopis, fakta a dojmy jsou k přečtení zde: vytahnipaty.webnode.cz/mimoevropske-cesty/

Rok 2016 vycházel zvláštně. Třikrát jsem se ocitla v muslimských zemích. V malajské části Bornea, Maroku a Turecku. V době řádění Islámského státu, imigrace muslimů do Evropy a masáže sdělovacích prostředků proti VŠEMU muslimskému, jsem měla možnost poznat lidi jiné víry z normální, vlastně úplně běžné stránky. Neřešila jsem politiku, náboženství, jen jsem byla hostem v jejich zemi, nakoukla jim do kuchyně (všude vynikající), byla s nimi v kontaktu.

V Maroku jsem byla se svým Parťákem začátkem března, v době jarních prázdnin. Šlo o krátký, ale intenzívní únik ze všedních dní. Pouhý týden, ale zažili a viděli jsme mnoho: Fez, Meknes, Mulay Idriss, Volubilis, Assilah, Tanger, Ceutu (Sebta), Tetuan, Al-Hoceimu, Nador, Melilli a Oujdu (Užda). Pohybovali jsem se pouze v severní půlce Maroka, do dalších částí této země se teprve chystám. Chce někdo se mnou?

Kromě exotiky vysoko hodnotím marockou kuchyni, freshe, dopravu a snadnou dostupnost všeho možného, kromě alkoholu. To byl trochu problém, ale řešili jsme ho dvěma návštěvami španělských území.

Zápory:

S hygienou to tam není úplně v ažůru. Nic pro citlivky. Doporučuji vzít si vlastní spacák.

 V navštěvovaných městech jste vystaveni neustálému bzučení nahaněčů, samozvaných průvodců, prodavačů a žebráků. Jsou fakt jak vosy. Je to jejich džob. Musí živit rodinu, berte to tak.

Zvyk je smlouvat. Nevyhnete se tomu.

Přiberete na váze.

Přesto tam pojedu znovu. Stojí to za to!

...ale to už je jiný příběh, který je nafocen zde: maroko-jih.webnode.cz

a vyprávěn zde: vytahnipaty.webnode.cz